Zpravodaj

 

Den první

                                     
 

Ahoj kamarádi, zdravíme vás z Hájenky Pohled, kde trávíme dva týdny letošních prázdnin. Je nás plná hájenka a je tu moc dobře. Máme za sebou první den, do táborové hry jsme připsali první červenou, modrou a černou notičku za důkladné seznámení mezi sebou i s vesničkou Pohled. Rozehráli jsme turnaj "O krále lovu" ve vybíjené. Už už to vypadalo, že skončíme první den vítězstvím Jelenů, ale bojovní Srnci vyrovnali, takže je stav nerozhodný a pokračujeme dál. Hrdinou dne se stal Tonda, který dokázal zvrátit již takřka prohrané utkání. K obědu nám Honza uvařil skvělé špagety - tak skvělé, že jel dovářet další várku - na dospěláky nějak nezbylo. Pracujeme na táborové písni, tancujeme, procházíme se, hrajeme si, prostě je nám fajn. A já za sebe: tolik milovaných dětí pohromadě - splněný sen! Ahoj zítra, naši milí

Den druhý

Hezký pozdní večer,kamarádi. Máme za sebou den druhý, horký a veselý, plný zážitků a dobré nálady. Drahouškové byli vzhůru před sedmou, ačkoliv jsme nastavili budíček na prázdninových osm. Cvičení si naordinovali sami, nacpali se bábovek od Nepovímů a těšili se na nový den na Pohledě. Pravidelné zpívání v příjemném chládku nikoho nenudilo, moc oceňuju, že se baví i děti, které pravidelně do Klíčenek nechodí. Zpívá jim to opravdu náramně a je moc fajn, že máme čas pilovat deta...ily i zpívat si jen tak na přání a dobře se bavit se základy pěvecké techniky. Dělají mi ty moje (no jo, i vaše) děti velkou radost. Po výborném obědě (vepřová kýta s omáčkou a rýží) nám počasí nesmlouvavě určilo program - do Lhoty na koupání. Báječně jsme si to užili - na břehu a hlavně ve vodě. Hlavně skokanský můstek byl v permanenci neustále. My velcí jsme se pocvičili v počítání hlaviček a děti v plavání a řádění ve vodě. Mimochodem - na svačinku zbaštili 60 rohlíků.....Vůbec jim, miláčkům, chutná. Sekaný řízek s brambory k večeři přišel vhod. Pak už velké těšení na ohlášenou noční hru, bez té by tábor nebyl táborem! Studenti Pardubické univerzity , fakulty zdravotnických studií, si pro nás připravili se svou profesorkou  a naší kamarádkou Jindrou  vylodění Mimoňů v pohledském lesíku. Jak shrnul Vojta Jirásek, nebylo to dobrý, ale skvělý! Žůžo dobrodrůžo se vším všudy. Reakce z mé skupiny: "Ahoj,Mimoňku, mám tě ráda" (Alexka), "Ten Mimoň mi řekl, že jsem šikulka" (Izabelka), no prostě dokázali si, že to zvládnou. A vy víte, jak je to pro ně důležité. Tak hezkou dobrou noc, Káje a Lucce moc děkuju za fotodokumentaci, a ahoj zítra. P.S. všichni zdraví a spokojení, slzičky dnes byly jen kvůli nefungující baterce .

Den třetí

 
 
Dobrý večer,přátelé. Den třetí, středa 8.7.. Dneska žádné brzké vstávání - po odpoledni u vody, noční hře a příjemném dešti se spinkalo taaaak krásně. Ale čekalo nás nevšední dopoledne v Lesní škole s panem hajným Peškem z městských lesů. A stálo to za to. Trpaslíčci se svezli lesnickým teréňákem, ostatní si vyšlápli kousek za Pohled. Pan hajný s kolegou Ondrou to opravdu s dětmi umějí a v lese bylo tak nádherně. I dvoutýdenní káně poletovalo nad námi, aby se naučilo něco o lese, stromech, zvířatech a hlavně o tom, jak je les pro člověka důležitý. Děkujeme, Městské lesy, bylo to kouzelné dopoledne. K obědu byly famózní šunkofleky a my se bláhově domnívali, že děti dospí noční toulání za Mimoni. Usnuly slovy dvě, ostatní mají energie na rozdávání. Ve stodole je krásně i za deště, tak se tam naše tvořivé holčičky ubytovaly. Zpívání jsme dne s přesunuli na odpoledne - hlasová cvičení obstarala Karolínka , důkladně jsme si pohráli s písničkou Hádej (hvězdičky, sáně, rolničky a tak, do morku kostí se mráz vkrádá.....) Ke svačině byl jogurt, ale naše děti jsou stále při chuti, zbaštily na posezení ještě bochník chleba. Dobře, že se posilnily - dohrával se turnaj O krále lovu ve vybíjené. Na prvních třech místech se umístili Eliščini Daňci, Tondovi Jeleni a Pétini Srnci, ale ocenění a odměnu si zasloužili všichni - za nasazení, fair play chování, ohleduplnost k maličkým (pětiletá Izabelka se chlubila, že svou nahrávkou zachránila vítězství) a všeobecně skvělou náladu. K večeři byla mňamka z jídelny v Pohledě (kýta s bramborem, šunkou a sýrem) a po večeři Cinema Pohled - kino ve stodole i s popcornem. Děkujeme moc a moc, Dominiku - těch dvacet let s Klíčenkami se na tobě prostě podepsalo! Dobrou noc, naši milí doma, všichni jsme zdraví a veselí, nebojte se o nás. A ráno nás čekají nádherné koláče od Chrbolkových z Janovic, myslím, že nám můžete závidět, jak se máme!
 
 

Den čtvrtý


Přátelé, přiznávám veřejně, že neumím počítat (jako při Počítací, viďte děti?), den čtvrtý je dnes, ve čtvrtek 9.7.. Nicméně máme za sebou další báječný táborový de, "Já písnička" je v plném proudu. Počasí nám předvedlo teplotní skok přes 20 stupňů, ale my nejsme z cukru. Ráno jsme si pochutnali na dietních párcích a pustili jsme se do práce. Dnes jsme zapracovali na hodně těžké písničce "Napojen" od Tomáše Kluse, zpívali jsme si písničky ze zpěvníků (některé z výběrů mě vážn...ě překvapily), užili jsme si i koncertík našich šikovných sólistů. Dětem to zpívá skvostně, dlouho se mi neurodilo tolik nadaných dětí, je to permanentní radost. K obědu jsme měli dětsky upravený "katův šleh", v Pohledě vaří výborně. Dnešní příjezd pana Salfického s termosy vítala Adélka radostným voláním" Jé, Slávek je tady! " Obloha se celé odpoledne kabonila, ale naplánované odpoledne sportovních dovedností nám nezkazila. Honza nám připravil hromadu disciplín od hodu oštěpem přes přetahovanou, chůzí na chůdách, souboj molitanovými dřevci, házení ninja hvězdicemi až po střílení vzduchovkou. Děti byly nadšené a energii rychle doplňovaly výtečnými moučníky -  od Lenky Fialové, která nám přivezla Fáňu,  a táborových kouzelnic Alenky a Dáši za vydatné pomoci Káti Švadlenkové. Před večeří jsme si ještě zazpívali, připsali další notičky do táborové hry - už jsme u H (Barča rozhodla že bude 3/4). Lahodné buchtičky s krémem a pak už úprk nahoru do pokojů - je třeba se důkladně naparádit na diskotéku. Připravuje ji opět Dominik, přivezl i minivýčep s kofolou, mají to miláčkové naši dokonalé. Já jsem uložila babičku a teď dychtivě čekám alespoň na fotky. Ještě si dovolím velké poděkování rodičům Chrbolkovým a Korbovým, kteří okamžitě pochopili, že by pro jejich děti návštěva nebyla dobrá a že jim dopřejí dokázat si, že odloučení zvládnou. Věřte, že je to pro vaše děti důležité, když se nevzdají při prvním zastýskání. Říkám dětem, že je normální, když se jim zasteskne,ale že to zvládnou a opět nám o kousek povyrostou. Děkuju vám všem a kdybyste chtěli dětem psát, stačí Hájenka Pohled, 538 21 Slatiňany. Dobrou noc, naše dětičky jsou právě v nejlepším na diskotéce ve stodole!

Den pátý



Dobrý večer, klíčenková rodinko, máme za sebou další úžasný den na hájence. Dnes se spinkalo skoro do devíti, včerejší diskotéka byla znát. Kakajíčko a koláčky ale probudily každého a mohlo se začít se zpíváním. Je pro mě veliká radost, že se nikdo "neksichtí" a na volání: "nástup na zpívání" přiběhnou okamžitě. Hmmm, dnes jsem dělala pět dřepů, protože mi ujelo "Tyy vole". když Vojta zazpíval tu supertěžkou sloku z Klusovy písničky Láska a pravda. Ale vážně, neumíte si předs...tavit, jaká to je nádhera pracovat na krásných písničkách s těmi nejkrásnějšími dětmi. V září nás čeká natáčení šestého CD Klíčku a Klíčenek, to už je velká zodpovědnost tu pomyslnou laťku zase přeskočit. Kdybyste si chtěli poslechnout dosud vydaná CD, najděte si www.klicek-a-klicenky a oddíl Naše CD a poslechněte si, co musíme překonat. Máme dobře našlápnuto, děti jsou prostě skvělé. O přestávce jsme si doběhli do Jednoty pro dobrůtky, ale chuť k obědu nám to nevzalo - hovězí na žampiónech s knedlíkem mizelo rychlostí blesku. Odpoledne za námi přijela naše kamarádka Anička Altrichterová, osůbka nadmíru povolaná k seznámení se základy první pomoci a  maskováním poranění. Však to na fotkách uvidíte, co vaše děti potkalo. Ještě že to nebylo doopravdy. Ale děti potom bezpečně věděly, jak by na které poranění měly reagovat. Anička prostě umí! Po svačině další velké potěšení - kadeřnice a vizážistka Veronika  rozjela poradnu líčení, česání, péče o pleť a vlasy, všechny nalíčila a načesala, rozdala dárky a hlavně velikou radost. No, kluci se do kosmetické poradny moc nehrnuli, radši s Dášou odešli hrát fotbal ( a prokoupnout další míč). Stihli jsme i procházku do zemědělského areálu, kde jsme viděli (a obdivovali a hladili a drbali)  prasátka malá i velká, krávy, mladé býčky i malá telátka, která se krmí z láhve. Asi jsme byli po návratu trošku cítit, ale byl to zážitek! Hromada do zlatova usmaženého květáku k večeři přišlak chuti a večer nás čeká táborové Riskuj! Máme se skvěle, jen to nějak moc utíká. Ahoj zítra!

Den šestý


Hezký pozdní večer, milá Hujerovic rodinko. Sobota je za námi, táborové dny nabírají na rychlosti. Dnes jsem ráno v osm tloukla na dveře, aby mě pustili do hájenky, kromě pracovité šéfové Markétky všechno spalo jako broučci, ale na snídani se courali jako švábi na pivo, jak říkal můj tatínek. Když ono se tady v podhůří Železných hor tak krásně spinká.....Ale dopolední zpívání jsme bohatě splnili, ani té Čokoládě jsme neunikli. Popracovali jsme na Předpovědi počasí i na Lotran...dovi a Zubejdě, A my, velké holky, stále zkoušíme zdolat nezmarovskou  "Dávno se známe", je to dřina, ale my to dáme, uvidíte. K obědu bramborové knedlíčky jako od babičky s vepřovou roládou a špenátem, krátký odpočinek a hurá na cestu za pokladem dědka Mladoně. Nechal nám dopis s instrukcemi ve své dřevěné soše, tak jsme se vydali směrem Zbyhněvice, poctivě jsme pozorovali okolí, Honzík Švadlenka nás proškolil, co který mrak a mráček na obloze. znamená, poznávali jsme druhy plodin na okolních polích a přišli jsme na to, proč se Pohled jmenuje Pohled - kvůli nádhernému rozhledu do daleka. Dědek Mladoň nás vyslal hledat poklad tam, kde je domek na stromě a my takový opravdu našli - u kamarádky Romany na dvoře. A ten poklad byl báječný - čtyři krabice nanuků!!! Romanka prohlásila, že příště zadělá ze tří kil mouky, protože všechny její vynikající vdolky okamžitě zmizely, stejně jako ovocný koláč. No, a to jsme chvíli předtím na dětském hřišti svačili. Prohlédli jsme si všechny zvířátka na dvorku a na zahraděm povozili se na lanovce u Slavíků a statečně doťapali domů na Hájenku. Vždyť nás čekalo opékání buřtů a zpívání u ohýnku a návštěva kamarádů a další ohromné kopce koláče s jablky od Verči Nepovímové, skoro silvestrovský ohňostroj (Mílo, děkujem, Mílo, děkujem), my se prostě máme nejlíp na světě!

Den sedmý



ahoj všem. dnes byl takový zvláštní den. Děti, které mohly jen první týden, postupně odjížděly, nebylo to nic moc. Moje dnešní heslo: Nebreč, já taky nebrečím. Ještě že čtyři děti si prodloužily pobyt a další čtyři přibyly, zase bude plná hájenka. Ale i s těmi šestnácti se dnes báječně zpívalo a koncerovalo na všechno kuchyňské náčiní, které jsme našli. Káťa  na pokličky, Vojta a Vaneska na vařečky byli bezkonkurenční, maličká Klaudinka byla tak dokonale přesně rytmická, že s...e mi  srdce tetelilo radostí. K obědu ohlášený kuřízek měl rozměry větší než mělký talíř, náramná dobrota to byla. Pak jsme stěhovali a uklízeli, aby se dalším kamarádům mezi námi hodně líbilo. K svačině děti snědly několik skvělých rolád od Lenky Fialové a vydali jsme se na dlouhou (cca 1,5 km) cestu mezi poli k nám na Mýtka. Původně na kozičky, ale nakonec na trampolínu, na blbnutí s pejsky, s vodním dělem, hračkami mých vnoučat, s Toníkovými koťaty a vůbec, na Mýtkách se prostě líbí každému. Na zpáteční cestě jsme fascinovaně pozorovali sklizeň slámy, ta moderní technika je opravdu úžasná. A zlatý hřeb výpravy - malinovka v Obecní hospůdce u Dolejšů. . Markéta a Dáša si po bramborovém guláši připravily další veselé hry venku , je to tady opravdu pro děti ideální. Tak hezkou dobrou noc, zítra už se těšíme na další kamarády. Věříme, že jim s námi bude dobře.

Den osmý

Krásný pondělní večer, klíčenková rodino. Začínáme druhý týden na Hájence v Pohledě, část dětí se nám vyměnila a ačkoliv teskníme po Pétě Nele, Elišce, Kátě, Zuzce, Pétě , Aničce, Tomovi, Alexce, Honzíkovi, Justýnce, Vítkovi a Tomášovi , věříme, že i nová parta bude stejně báječná. Každopádně Čokoláda stále frčí, ať se nám to líbí nebo ne. Dopoledne ubytováním nových dětí a zpíváním rychle uteklo, stihli jsme i oblíbenou hru "na operu" - v té je přeborník Anetka. K obědu nám uvařili výbornou rajskou, hovězí masíčko se jen rozsýpalo a dětem moc chutnalo. První polovina odpoledne byla ve znamení ilustrátorství oblíbených písniček (venku pršelo). Obrázky byly moc krásné a nejčastěji ilustrovanou písničkou byl Barevný svět (modrá louka, žlutá voda, slunce zelený). Pak už další mňamózní buchta, kterými nás maminky zásobují (děkujeme JIřko, Lenko, Hanko, Verčo, Alenko, Dášo, Vojtova maminko - snad jsem nikoho nezapomněla). A pak už vyhlížení kamarádů z SDH Topol. Moc si vážíme jejich přátelství , přijeli v plné polní, tedy hasičské, moc hezky dětem povyprávěli o své záslužné práci, nechali je všechno osahat a předvedli pravý zásah. My jim za to zazpívali Hasiči has a já jen doufám, že vědí, jak jsme jim vděční. Topolští hasiči, děkujeme. Ještě zbyl čas na hru "na jelena", děti baví ještě víc než vybíjená. Škoda, že nemůžete naživo vidět, jak jsou veselí a spokojení, jak si chodí dvakrát přidávat rizoto, jak si umí krásně hrát a taky pěkně blbnout, jak jim to zpívá a jak rádi se přijdou přitulit. Děkujeme, že jste nám ty vaše krásné děti svěřili. Dobrou noc.

Den devátý

Úterý za námi, nějak moc nám to utíká, naši milí doma. Nová parta už se báječně sžila, mám radost, že se naše písničky líbí i dětem, které do Klíčenek dosud nechodily. Aktuální hitparáda: Čokoláda - Buchet je spousta - Pepík - Šéfe - Když se zamiluje kůň. I hlasová a dechová cvičení, gymnastika mluvidel a artikulace se mohou dělat tak, že se všichni smějí. Nevěřili byste, jaký rozsah má Vojta! Tonda si klidně střihne i sólo, kdo by to býval řekl. Jo jo, "kdo si zpívá, má do ráje blíž". K obědu byla tak výborná sekaná s bramborovou kaší, že některé děti už nemohly fantastický zákusek - věnečky od Adélčiny prababičky. Ale nebojte, jen jim trošku slehlo, pustily se do nich. Krabice meruněk od stejného dárce musí počkat na zítřek. Po obědě jsme vyrazili na velký výlet na Podhůru. V Rabštejnské Lhotě jsme si prohlédli skály dvou moří, ani nevíme, co máme za humny. Cesta po modré nebyla nejjednodušší, zvlášť s Jiříčkovým kočárkem a vozíkem pro Marcela s nohou v sádře, ale společnými silami jsme je vytlačili až nahoru. Svačina pak opravdu chutnala, navíc na Báře prodávají plno dobrůtek. Verča a Lucka poctivě šplhaly s dětmi po skupinkách na rozhlednu, mají ještě mladé nožky a výdrž. Od kamarádů z příměstského tábora Městských lesů jsme si půjčili úžasné přírodní puzzle a sestavovali jsme pařezy smrku, borovice, olše, topolu, buku a modřínu, děti to bavilo opravdu hodně. Při čekání na autobus zpátky do pohleda jsme vymysleli bezvadnou hru na počítání aut, prožívali to malí i velcí tak moc, že se asi kolemjedoucí řidiči dost divili. Po večeři vypuklo velké koupání, dnes se půjde brzo spinkat, oni se nám totiž drahouškové courají k snídani i po deváté. My velcí vymýšlíme disciplíny na zítřejší olympiádu, Honza tiskne diplomy, co vám mám povídat, baví nás to všechny, být spolu a užívat si krásné prázdninové dny. Tak ahoj zítra

Den desátý

Ahoj všem, usedám k počítači, abych vám napsala, že jsme všichni zdraví, veselí, v pořádku, buchet je spousta, zábavy jakbysmet, prázdniny na hájence prostě nemají chybu. Těší nás, že nám přibývají pořád noví kamarádi, kteří si za námi přijíždějí zpívat, hrát si s námi, smát se, blbínkovat. Dobrých lidí není nikdy dost, viďte. A když se zpívá, vždycky najdeme společnou notu. Na oblibě získává Pepík, drží se Čokoláda, Vašík připomněl své oblíbené Kamínky a Vojta Hádej, Vaneska To máme mládež, Šéfa dohání Don Diego, prostě nás to baví, víte, jak je to fajn? Mezi zpíváním vždycky vyběhneme ven s míčem, bez rozdílu velcí i malí, Izinka si "vybiku" nikd ujít nenechá. Po výborném obědě (uzené, halušky,zelí a zákusek) jsme si chvilku odpočinuli a už nás čekal ve stodole ředitel Městských lesů Chrudim, pan ing.Vodvárka, který umí o lese a lesní zvěři náramně zajímavě vypravovat. Děti, hlavně Pepík a Majdička Sixlová, mu zdatně sekundovaly, moc je chválil, kolik toho vědí. "Představte si, rozeznají i kunu lesní od kuny skalní..." Děkujeme moc, nejen za přednášku, ale za příkladnou spolupráci, cítíme se u lesáků .opravdu výtečně. Po odpolední svačině byly zahájeny hry Pohledské olympiády, soutěžilo se v jedenácti disciplínách, výkony byly výborné, odměny sladké, vyhráli všichni, protože soutěžili ve stylu fair play, nikoho neodstrkovali, malým a slabším pomáhali. Po večeři (vepřové na smetaně s pórkem) nás čekal ještě náš klíčenkový kamarád Petr Hlávka, dobrovolný hasič, který na profesionálního hasiče studuje. Připravil pro děti moc zajímavou přednášku o požární ochraně, prezentaci i s videem, zvlášť kluci byly nadšení. Děkujeme, Péťo. Vidíte, že se skutečně nenudíme. Děkujeme za pohledy, děti z nich mají velikou radost. Máme vás rádi.

Den jedenáct

Krásný čtvrteční žhavý večer přeju. Počasí si s námi opravdu pohrává, za dva týdny jsme si vyzkoušeli horko, ještě větší horko, bouřku, chladno, zimu, déšť, příjemně, přeháňky a zase horko a ještě větší horko....Už se pomalu blížíme do finiše, dnes Markétka konstatovala, že si neumí vůbec představit návrat do všední reality. Náš táborový život běží svým poklidným a příjemným tempem, užíváme si všech dostupných radostí a hlavně pocitu vzájemnosti a přátelství. I mamíškové zjistili, že je máme rádi, že si užijí báječné dny, na které budou doma rádi vzpomínat a budou mít o čem povídat po prázdninách ve škole. Na každého přijde chvilka stýskání, ale ten pocitl když to překonám! Sešly se nám báječné děti, milé, přítulné, nadané, no a že někdy si zařádí, to je přece v pořádku. Je nám s nimi moc pěkně, to nám věřte. A že je s nimi moře práce, to vám nemusím vyprávět. Mám ještě jeden dluh - vůbec jsem vám nepředstavila dobré víly, které okolo těch našich miláčků dnem (i nocí) pobíhají: Markéta Pavlíková, Dáša Kudláčková, Alča Jičínská, Veronika Dolejšová, Lucka Pavlíková, Kája Kaplanová, proskakovaly i Šárka klváčková a Pája Kulhánková a pomáhají nám další naši milí kamarádi. Bez takových nadšenců by se žádný pobyt s dětmi nedal pořádat. A my navíc máme velikánské štěstí na úžasné rodiče, kteří nám moc a moc pomáhají. A teď už váš pravidelný večerníček: dopoledne zpívání, hlasová cvičení spojená s poznáváním druhů obilí a hub (květiny už máme za sebou, zítra ještě stromy ). Vyhlásili jsme oficiální anketu o tu nej písničku,bylo to napínavé, ale pořadí nepřekvapilo: 1.Čokoláda, 2. Buchet je spousta, 3. Cesta, 4. Pepík, 5. Šéfe. Takže je jasné, co budeme zítra na závěrečném koncertu zpívat. K obědu byl vynikající (jak jinak, viďte pane šéfkuchaři Salfický) vepřový guláš s knedlíkem a po odpočinku odpoledne plné překvapení: tvořivá dílna s kamarádkou Jindrou (děti vytvořily nádherné rámečky na fotky - nejvytrvalejšími výtvarnicemi byly Anetka a Majda S.), hledání pokladů s kamarádem Markem a jeho detektorem kovů (kluci našli i meč!) a pokračování salónu krásy naší Veroniky. A nejhlasitější akce odpoledne - velká vodní bitva! Veliká legrace, děti si to moc užily - a Markéta s Dášou při likvidaci následků taky. Dáša stihla zachytit kousek na video, tak se koukněte. Když se všichni převlékli a usušili, čekala je večeře (rýžový nákyp se švestkami) a pak velké šlechtění na country bál ve stodole. Pavel a Honza připravili super hudbu i podívanou - děkuju, přátelé z Třemáku. U nás je to jako v té písničce: "Nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí". Uvědomila jsem si, kolik dobrých lidí nám pomáhá , abychom pro naše společné děti připravili co nejvíce zážitků. Doufám, že vědí, jak si toho vážíme. Dnes jsem se nějak rozepsala, tak dobrou. A kdo můžete, přijďte se zítra od 17 hodin podívat do sálu Kulturního domu v Pohledu na závěrečný táborový koncert s hlavním hostem , metalovým bubeníkem Jakubem Pichlíkem, studentem pardubické konzervatoře. Bude to nářez!

Den dvanáctý

Dobrý večer, přátelé dětí a Klíčenek zvlášť. Nezadržitelně se blíží konec našich společných dní na hájence. My se ale neloučíme, už teď si plánujeme další setkání, zpívání, nahrávání našeho šestého CD, už teď se nám plní kalendář nové sezóny. Báječné je, že se nám pořád daří poznávat nové skvělé kamarády, věřím, že s řadou z nich se budeme od září vídat pravidelně - na zkouškách Klíčenek každý čtvrtek od 15,30 v přízemí internátu Zemědělské školy v Chrudimi nebo ve školce a ve škole v Morašicích rovněž ve čtvrtek. Byl by hřích nechat běžet tak nadané a bezvadné děti. Dnes mi udělaly po ránu opravdu radost - po každodenní "valné hromadě" jsme se vydali do závodní jídelny Agro Liboměřice v Pohledu poděkovat za to, jak nás výborně krmili, a děti se udiveně ptaly: a my nejdeme zpívat? Nejlepší odměna pro mě. A to víte, že jsme zpívali kolektivu kuchyně, kteří si veliké poděkování opravdu zaslouží. Jen si představte, že ke vší práci, kterou o žních určitě mají, naprosto samozřejmě připravovali jídlo zvlášť pro holčičku s hodně speciální dietou, to se jen tak nevidí, takový přístup. Při návratu jsme se zastavili u našich oblíbených kraviček a hlavně telátek, abychom se s nimi rozloučili. Pak ještě poslední sladký nákup v Jednotě - děkujeme za trpělivost, paní Libuško. Pak svačinka, poslední hodina zpívání, vepřový řízek s bramborem, utíká to čím dál víc. Odpoledne jsme věnovali opět vodním hrátkám, Toníkově mamince z Mýtek jsme odvezli všechny hadice a rozstřikovače a pořádně jsme se vyřádili. Po svačině jsme stihli zahrát si pěkně v chládku bludiště poslepu a už byl čas připravit se na závěrečný koncert v kulturním domě. Děkujeme, že jste nás přijeli podpořit, drazí Hujerovi , bylo to moc milé. Zazpívali jsme si ve sboru i sólově, zahráli si na flétny, kytary a violoncello, znělo to náramně, Ani byste nevěřili, že plno dětí začalo s těmi písničkami opravdu až na táboře. Udělali mi ohromnou radost, zpěváčkové moji milovaní. Vyvrcholením byl metalový koncert nadějného hráče na bicí, studenta pardubické konzervatoře Jakuba Pichlíka. Byl to ještě větší nářez, než jsem slibovala, ale znalci nešetřili superlativy. Děkujeme,Kubo, jsem si jistá, že tě budeme vídat i na větších jevištích. Milí moji, dnes vám píšu naposledy, je to divný pocit, ale jak jsem říkala - my se neloučíme, budeme se vídat často a ještě častěji, sledujte skupinu Klíčenky, píšu tam všechny informace. Dávejte na sebe pozor a mějme se rádi. Vaše Iva

Rozdávání cen a slavnostní ukončení tábora